Kdo jsem
Terapeut a coach. To je práce, kterou mám rád a naplňuje mě. Dává mi smysl doprovázet lidi na cestě k osobnímu růstu a překonávání těžkých životních témat.
- Během univerzitních studií jsem býval redaktorem v Českém rozhlase Radiožurnálu (ekonomická redakce a pořady o vědě a technologiích). Novinařina mě bavila.
- Pak jsem s kamarádem začal podnikat v IT (znalostní báze pro korporace).
- Pak jsme startup úspěšně prodali a já několik let pracoval jako manager pro nového vlastníka mé někdejší firmy. Byl jsem v pozici Senior Director a vedl vývojářskou pobočku v Evropě o asi 130 lidech (v Čechách a na Ukrajině). Nakonec mi přidali ještě řízení outsourcingu v Indii (dělalo tam pro nás něco přes 50 lidí) a můj C-level nadřízený seděl v Coloradu (pak v Kalifornii).
- Práce v týmu rozloženému přes 13 časových pásem byla zajímavá, ale postupně jsem dospěl k rozhodnutí, že se chci stát psychoterapeutem a coachem, pracovat víc v klidu a jít do hloubky, mít víc času na studium a i na osobní život.
Vždycky jsem svou prací žil. Ať už novinařinou, podnikáním nebo managementem. Svůj workoholismus jsem vyvažoval tím, že jsem postupně víc a víc meditoval. Jak v každodenním životě, tak na meditačních retreatech (zejm. vipassana). Tím jsem také dost žil a dosáhl jsem zajímavého meditačního pokroku, ale na něm jsem se na dlouho zasekl. Meditační učitelka mi tehdy jako řešení doporučila psychoterapii. Začal jsem do ní chodit a po pár měsících se rozběhla hluboká osobní proměna. Díky ní jsem si udělal pár terapeutických výcviků a opustil úspěšnou podnikatelsko-managerskou kariéru. Místo ní teď pracuju s lidmi a jsem spokojenější než kdykoli předtím. Líbí se mi vidět lidi růst, vnímat, jak získávají kapacitu rozumět, co se jim v životě děje, a přicházet na dobré cesty, jak jít dál. Je to ta nejzajímavější práce, jakou jsem kdy dělal.
Jak pracuju
Bezpečí a vztah
Coachingový styl
Práce mimo terapii
Zkušenost a výcviky
Meditace
Jací klienti mě doporučují
Moje hodnoty
Práce s tělem a sebezkušenostní techniky
Povídat o sobě určitě může být léčivé, ale zapojení těla do terapie často přináší velké posuny. Začínáme nekontaktně, vnímáme dech a pocity v těle, které přináší povídání o určitých tématech. Zkoušíme jemná a jednoduchá fyzická cvičení, která jsou pro ta témata vhodná, aby nastal posun v jejich vnímání. Několik příkladů:
* občas přijde klient, který je hodně stažený do sebe, všechno drží uvnitř, je v napětí a jak se rozpovídá o těžkých tématech, tak začíná být skoro v křeči.
* další?
Změněné stavy vědomí
Pokud člověk nemá dobře vyvinuté ego, nebudou pro něj změněné stavy vědomí fungovat jako dobrá léčba. Může spíš naopak skončit ještě většími psychickými potížemi. V posledních letech zažíváme boom nejrůznějších psychedelických seancí. Vůbec nezpochybňuji, že za určitých dobře zvolených podmínek a po dobré přípravě mohou psychedelika léčit řadu potíží (viz k tomu moje poznámky v [[Psychedelics: Healing Psychological Issues]]). Rozhodně ale nejsou všelékem na cokoli. Explicitně bych tu uvedl, že lidé, kteří mají sklon k psychóze by psychedelika užívat neměli.
Osobně nejsem ani příznivcem rekreačního užívání těchto látek, ale jsem zcela otevřený tomu, aby klient na našem setkání reflektoval své zážitky se změnenými stavy vědomí. Neodsuzuju ani apriori nevaruji před riziky, pokud klient přichází a mluví o své zkušenosti s nejrůznějšími substancemi. Na našich sezeních však s žádnými psychedeliky ani jinými substancemi nepracujeme.
Nepoužívám ani intenzivní dechové techniky. Po určitém seznámení s klientem však rád sahám k meditačním technikám a (typicky biosyntetickým) způsobům práce s tělem.
Poděkování
Děkuju především ...
Michaele Mrázkové, mojí úžasné manželce, která je mou největší učitelkou na cestě k autenticitě a sebepřijetí – viz Léčivý úklid
Augustu Greffovi, mému učiteli a příteli, který do mého života přinesl hloubku moudrosti domorodých obyvatel jižní Ameriky – viz Život postaru
Yvonně Lucké, Báře Janečkové a Martinu Hofmanovi, kteří mě vedou při studiu biosyntetické psychoterapie – viz Institut biosyntézy
Bhante Sujivovi a Jitce Vodňanské, mým učitelům meditace vipassana – viz Bhante Sujiva
Jitce Geringové, Petře Králové a Honzovi Řezáčovi, kteří vedou mé studium změněných stavů vědomí – viz Maitri dýchání
Daniele Holubové, Honzovi Audrlickému, Daniele Vodáčkové a Janu Siřínkovi, mým psychoterapeutům
Výcviky, kurzy a delší workshopy
Sebepoškozování a sebevražda (B. Ernest / P. Porubský)
Biosyntéza pro práci s dětmi (T. Neves, M.Hofman)
Práce se sny (B.Janečková, M.Hofman)
Hraniční porucha osobnosti (T.Neves)
Emergentní terapie (D.Vodáčková)
Důvěra ve změnu – Trauma v kontextu biosyntézy (Y.Lucká, B.Janečková)
Výcvik změněných stavů vědomí – škola Stargate (P.Králová, J.Řezáč)
Maitri workshop pro muže (M.Hofman, J.Řezáč)
LOM – výchova bez násilí (M.Galbavý)
LOM – agrese je OK (M.Vybíral)
Léčba ketaminem – přednáška (lektoři kliniky Psion)
Práce s tělem v krizové intervenci (D. Dohnal, Dohnalová)
Maitri dýchání (Jyoti)
Akademické vzdělání
Na gymnáziu jsem žil zájmem o exaktní vědy. Nejdřív mě bavila chemie, pak jsem četl To snad nemyslíte vážně od R.Feynmana a začaly mě bavit hlavolamy a fyzika. Tam jsem zjistil, že potřebuju znát víc kalkulus, tak jsem se začal zajímat i o matiku. Bohužel se mi tyto obory staly jakýmsi útočištěm v post-traumatických stavech, když mi v 15ti nečekaně zemřel otec. To vedlo k tomu, že jsem vystudoval matematiku a ekonometrii (na Vysoké škole ekonomické Praha – obor statistika ekonometrie a na MFF UK a Vrije Universiteit Amsterdam obor finanční matematika). Těmito obory jsem se po studiu zabýval a i jsem blízko nich rozjel úspěšné podnikání. A nakonec jsem je postupně opustil, jak jsem se začal zajímat o psychoterapii.